Historie
Bluegrass Marathonu (BM)
Než
jsem se dokopal k tomuto psaní, říkal jsem si: „Dodrž 2 zásady. Nepiš
sebestředně a nenechávej si to na poslední chvíli.“ To první však půjde
jen těžko, když jsem na BM nejel toliko 2x. A přestože kostru textu jsem
nosil v hlavě 2 měsíce, do psaní jsem se pustil až asi 3 týdny poté, co měl
být odevzdán. Každopádně můj článek si nečiní nárok na to být
encyklopedií festivalu, ale v několika větách shrnuje historii BM. Pro
milovníky statistik
máme
přehled účinkujících ze všech ročníků
s výjimkou r. 1990 a 1992 (pomůže nám někdo?).
Předně
je nutno říci, že Bluegrass Marathon a Borovany jsou mezi festivaly fenoménem
s nenapodobitelnou atmosférou malé obce, v níž se 1x ročně zdesetinásobí
počet obyvatel. Kam většina z návštěvníků jezdí pravidelně, a tak už
se znají, ale nově příchozí si rázem v přátelském a neotřelém prostředí
připadá jako doma. Kde nečekáte dlouhé fronty na pivo a na párek a kde se
jen málokdo vydrží chovat upjatě.
Vše
se vyvíjí. Dříve autem přijížděl málokdo, dnes jen chroničtí
romantici přicházejí od vlakové zastávky (k zamyšlení: co bylo lepší?).
Z malé přehlídky festival vyrostl, pak se zase zmenšil, během toho se i
trochu stěhoval a dnes je dramaturgicky sestaven tak, aby každý rok přinesl
obměnu v účinkujících a aby každá kapela měla důstojný prostor pro
svoji prezentaci. Tedy nikoliv jinde obvyklé 4 písně a pryč. Tím pořadatelé
dosahují toho, že festival nestárne, ale zraje a je k posluchači vstřícnější.
A s celou historií festivalu souvisí prostředí chalupy v Borovanech – v první dekádě trvání festivalu se zde scházeli muzikanti a fanoušci „jen“ na sessiony, od r. 1993 zde festival zaparkoval celý. Zvýšená míra pracovních povinností po r. 1990 se projevuje menší účastí hudebníků na pátečních neformálních setkáních; kde jsou doby, kdy kapely hrály už od pátečního odpoledne. Vše si však stačí vynahradit během soboty.
Jak
to všechno začalo aneb I. ročník 1980
V
r. 1980 se Jaromír „Bob“ Zýka, Bohouš Chaloupek a Borin Braun rozhodli
uspořádat bluegrassový festival. V té době existovala jediná specializovaná
přehlídka tohoto žánru v Kopidlně. S podporou bluegrassových fandů z
Borovan uspořádali 6. 9. 1980 I. ročník v zámku v Boru. Vystupovali Vega,
Petrus a Cop z Plzně, Zvonky, Chomouti, Jan Žižka a Domino z Prahy, Bleší
cirkus z Ústí n. L. a Dlouháni z Karlových Varů.
1981-1989
Růst
Festival
byl úspěšný, o čemž svědčil rostoucí zájem diváků, a tak od 7. ročníku
pořadatelé festival přesunuli ze zámku do sokolovny, což vydrželo další
čtyři roky. Dramaturgie festivalu v té době narůstala o regionální kapely
i o soubory, které ve své době představovaly špičku žánru nebo k tomu
postupem let dospěly, jako např. teplické Průdušky, budějovičtí Bobři,
jablonecký Bluegrass Band (později počeštěný na Modrotisk), ústecký
Katalog, pražští Newyjou, Poutníci (později Blanket) a NotaBene. Z
Bratislavy několikrát vystupovali Belasi, Zrnko a Fragment. Pokud bychom mezi
účinkujícími hledali kapely, jejichž jméno se objevuje v dramaturgii nejčastěji,
určitě uvedeme plzeňský Cop a Petrus a liberecké Farmáře.
Nejvíce práce kolem festivalu odvedli v letech 1980-1984 Jaromír „Bob“ Zýka, v letech 1985-1990 Jan „Hobble“ Frank, oficiálním pořadatelem bylo Městské kulturní středisko v Boru.
1990
– 1992 Hledání
Po
změně politické situace nastalo období tápání, kdy každý přehodnocoval
priority a bylo zřejmé, že dosavadní způsob organizace festivalu je neudržitelný.
V r. 1990 proběhl festival v zámecké zahradě v Boru a zdálo se, že tím
zanikne. V r. 1991 se několik muzikantů v čele s Copem a částí ChBQ sešli
začátkem září v Borovanech, neboť si nedokázali konec léta bez BM představit.
Toto neformální setkání ukázalo příští možnou cestu, a tak i když se
v r. 1992 festival ještě vrátil do borského kinosálu, bylo jasno: další
ročník bude „na chalupě“.
1993
– dosud Nová tradice
Pořadatelé
se rozhodli využít toho, co činí BM natolik výjimečným. A tím je
prostorné zázemí bez „zavíracích hodin“, kde se prolínají účinkující
s návštěvníky. A také možnou variabilitu scény – při nepřízni počasí
se festival ze zahrady ukryje do „kulturáku“. Na přípravě festivalu se
podílí Václav „Cupitáč“ Král, v posledních letech také Jaroslav „Fugas“
Uhlík. Jen v r. 2000 si vybrali „oddechový čas“, festival se nekonal.
Každoročně
nebo alespoň téměř pokaždé zde vystupují nebo vystupovali plzeňští Cop
(v historii absolutně nejčastěji) s ChBQ v těsném závěsu, pražští Nová
Sekce, Vabank (Unit) a Monogram, BG Cvrkot z Police n. Metují, Větráci z
Kopidlna, od r. 1997 každoročně také karlovarský Harry Phill Band.
Závěrem
je třeba poděkovat zejména otcům- zakladatelům festivalu za vznik
festivalu, protože temný začátek
osmdesátých let vyžadoval velký entuziasmus a osobní neohroženost, a dále
chalupářům z Borovan za prostředí pro festival.
Podle materiálů zapůjčených Cupitáčem sepsal v Plzni v květnu 2004 Tomáš Hněvsa.
